ONDŘEJ BLÁHA
Studies
Academy of Arts, Architecture & Design in Prague
(UMPRUM)
Summer Semester 2025/2026
Ondřej Bláha, Mariana Kalodová
Project Collaboration
(A1 Studio, Fine Arts IV Studio)
Winter Semester 2025/2026
A1 Studio
(Andrew Kiel, Viktória Mravčáková, Jakub Herza)
Summer Semester 2024/2025
Furniture and interior design
(Roman Vrtiška, Vladimír Žák, Petr Hák)
Winter Semester 2024/2025
UMlab Studio
(U/U Studio, Martin Hrouda, Jiří Kotal)
Winter Semester, Summer Semester 2023/2024
A1 Studio
(Jan Šépka, Miroslava Gulbisová)
2017-2023
Jan Neruda Gymnasium
Language proficiency
EN C2
DE B2
IT
AutoCAD
Rhinoceros
SketchUp
Adobe Photoshop
Adobe InDesign
Adobe After Effects
Lumion
V-Ray
Microsoft Office
Email
OTEVŘÍT VIDEO WOOL HOUSELS 25/26
Co se stane, když opustíme eurocentrické, západní chápání fasády jako stabilní, pevné a jednoznačně vymezující hranice? Co když tento princip nahradíme měkkým, proměnlivým pláštěm z vlny, který současně funguje jako izolace i jako exponovaná materiální vrstva? Materiál, jenž je obvykle skryt v konstrukčním systému, je zde přiznán jako nosná součást architektonického i významového pole.
V rámci fáze projektu Wool House se pozornost přesouvá k percepci tohoto posunu. Archetyp sedlové střechy a proporce domu odkazují ke konvenčnímu evropskému obrazu bydlení, který však není reprodukován, ale záměrně destabilizován vstupem jiné materiálové a strukturální logiky, která nahrazuje představu trvalosti režimem měkkosti, permeability a neustálé proměny.
Krátký film, který vznikl v rámci projektu Wool House, se odvíjí jako mnohovrstevnatá úvaha o bydlení, materialitě a krajině. V pohybu mezi pozorováním a náznakem sleduje přítomnost vlněného domu v proměnlivém prostředí, kde se stává jeho neoddělitelnou součástí. Struktura se krajině nebrání, ale naopak ji přijímá. V tomto kontextu se dům jeví jak jako archetyp obydlí, tak jako propustná entita, již není definována trvalostí, ale schopností koexistovat.
Paralelně s touto kontinuitou se vynořuje druhá narativní vrstva. Méně viditelná, avšak vytrvalá. Poukazuje na materiální podmínky, které takovou stavbu umožňují, a odhaluje přehlíženou infrastrukturu stojící za vlnou jako surovinou. Prostřednictvím fragmentárních odkazů na ovčí průmysl a absenci systémů schopných zpracovávat zbytkovou vlnu film skládá obraz těžby, zanedbávání a nerealizovaného potenciálu.
Místo toho, aby se film vyvinul v jedinou dějovou linii, funguje jako „mystický dokument“: prostor, kde se překrývá ekologická přítomnost a průmyslová absence. Dům, visící mezi těmito realitami, se stává jak symbolem, tak otázkou – ukazatelem toho, co znamená stavět, obývat a představovat si věci jinak.